Prázdniny u velké louže, aneb jak připravit děti na dovolenou u vody

Před nedávnem jsem měla pocit, že opravdu potřebuji dovolenou. Proto jsme s mým mužem narychlo odletěli na Kypr. O našem low cost cestování s dítětem si můžete přečíst zde.

Vzali jsme s sebou naši tříletou dceru a celou dovolenou pojali tak, že hlavní je spokojenost a prospěch naší holčičky.

Proto jsme také při vybírání ubytování pronajali apartmán s bazénem –„pro jistotu“, kdyby náhodou malá nechtěla jít do moře. Také jsme proto jezdili na pláž vzdálenou 20 kilometrů od našeho ubytování, tam byl pozvolný vstup do vody a dlouhý úsek s plytkou vodou.

Každý den jsme plavali v bazénu, koupali se v moři nebo si hráli v písku.

 

Měla jsem díky této klidné dovolené možnost sledovat ostatní děti se svými rodiči. Jak si hrají, dovádějí, jak reagují. Občas jsem byla nemile překvapena, co všechno rodiče v dobré víře „provedou“ svým dětem.

A věřte, že několikrát jsem měla chuť zasáhnout a vysvětlit rodičům, že tímto způsobem naučí své děti jedinému – bát se vody.

A právě mé pozorování dětí při hře ve vodě s jejich rodiči mě přivedlo k napsání tohoto článku. Myslela jsem si, že jak to cítím já, tak to cítí asi každý, kdo má malé děti. Ale to, co jsem viděla, mě přesvědčilo o opaku.

Rodiče chtějí vždy pro své děti to nejlepší. Takže když se jednou za čas dostanete se svými dětmi na dovolenou, těšíte se, jak si vaše dítě, které je v bazénu jako doma, moře užije.

Ale ono odmítá do moře či jezera jen vstoupit, natož plavat. Nechce si namočit ani nohy. Bojí se a vy nechápete čeho – vždyť v bazénu plavat umí!

 

Ale dítě se bojí např. toho, že nevidí na dno. Že ve vodě může plavat ošklivá ryba. Že voda v moři je slaná. Že moře ani jezero nemají kolem sebe zdi ani konec, není se prostě čeho chytit.

A nakonec ty vlny! Takových „že“ může být spousta.

Když jsme jeli s našimi dětmi poprvé k moři, Adélce bylo pět, Vendulce tři roky, Tea byla ještě „na houbách“. Hned první den jsme vyrazili na pláž. Adél bez problémů začala skákat ve vlnách a dobře se bavit. Vendy celý týden nevlezla do vody.

Moc nás to mrzelo, protože právě kvůli Vendulce a jejím kožním problémům jsme vyrazili k moři. Když jsme se pokoušeli ji přesvědčit, odměnila se nám křikem a zkazila nám půlku dne.

Tak jsme to po pár dnech vzdali a koupili jí nafukovací bazének, postavili ho na pláž, nanosili vodu z moře a byli jsme spokojení všichni.

Letos Tea tento problém neměla, ona je malý vodník. Pro ni bylo moře jen větší bazén se skvělou atrakcí – vlnami. A mimochodem je moc „mňam“ – pořád si olizovala rty a chutnalo jí, jak jsou slané.

 

Zkušenost s Vendulkou nás opět naučila, že každé dítě je jiné. Když jsme jeli k moři s Vendulkou podruhé, bylo jí už pět let. Vybrali jsme ubytování s bazénem, večer se šli projít k moři. Okouknout jaké to je, ty vlny a celkově prostředí. V ten večer jsme si vybrali i místo, kam se zítra ráno půjdeme koupat.

Vendy se těšila. Když jsme ráno přišli k moři, nedala jsem jí žádné plavací pomůcky. Vzala jsem ji do náruče „jako miminko“ a pomalu jsme šli do vody. Celou dobu jsem ji objímala, a když se blížila vlna, měla jsem radost z toho, že můžu povyskočit.

Potom jsem nechala Vendy hrát si na kraji moře, nosit vodu v kyblíčku, hrabat díry do písku a užívat si sluníčka. Když chtěla Vendy zpět do bazénu, bez řečí jsme šli všichni do bazénu. Každý den se její pobyt v moři prodlužoval. Až nakonec, předposlední den našeho pobytu se odvážila potápět a plavala sama dál od pláže. Samozřejmě pod naším dozorem.

Tím vám chci říci, že není žádná ostuda, když vaše „bazénové“ dítě, které umí plavat v bazénu, má strach z moře či jiné volné vody.

Hlavně nespěchejte. Nemá to žádný smysl. Nedělejte svým dětem nic, co byste si nepřáli, aby někdo dělal vám. Když nebudete spěchat, žádná dovednost vašim dětem neuteče. Naopak, když na děti budete tlačit, budete otrávení a vaše děti nebudou mít z dovolené radost.

Jaké pomůcky si k moři vzít?

Já doporučuji pásek, rukávky, žížalku a plavecké brýle. Stejně jako v bazénu, jsou to prostě geniální pomůcky. A řekla bych, i docela skladné. My letos cestovali low cost a tyto pomůcky se nám v pohodě vlezly do příručního zavazadla Tey.

Pásek bych doporučovala nikdy nesundávat, budete mít více jistoty, i když si vaše dítě bude hrát na břehu samo.

Rukávky? Záleží na tom, jaký je vaše dítě plavec. Naše malá je dobrý plavec v bazénu, ale přece jenom má pouze tři roky, a pro jistotu jsme ji tedy vybavili i rukávky, ať má pocit bezpečí a my jistoty.

S žížalou si Tea občas hrála sama, nebo jsme si ji vzali my dospěláci a vozili se na ní jako na lehátku, když jsme hlídali dceru. Také si s ní můžete při hlídání dítěte zacvičit, posílit břišní i zádové svaly, svaly rukou, prostě celé tělo. A všichni dobře víme, že na dovolené s dětmi mají rodiče velmi málo času sami na sebe.

Co se týče potápění, ne každý se zvládne potápět v moři. Pokud se vaše děti v bazénu rády potápí, a v moři nechtějí, nechte rozhodnutí na nich. Přesvědčováním a nucením děti možná potopíte, ale nikdo u toho nezažije radost.

Jestliže se vaše děti rády potápí, zabalte jim s sebou na dovolenou také plavecké brýle. Naše děti se potápí jak s brýlemi, tak i bez nich. Pokud jsou vaše děti také takové, přibalte si do kufru VISINE nebo jinou oční vodu na vypláchnutí očí večer při sprchování. Velmi ji oceníte

Také si nezapomeňte zabalit boty do vody. Nevíte, jaká bude pláž, jestli vašemu dítěti nebudou vadit kamínky, nebo naopak písek. Písek je někdy až příliš horký, a budete rádi, že jste boty do vody zabalili do kufříku.

UV trička a plavky k moři určitě oceníte, zejména pokud vaše děti nemají rády mazání. (Mimo jiné – natírat tělíčko dítěte opalovacím krémem na písčité pláži je docela výzva.)

Jaké místo vybrat?

Pokud máte možnost, zjistěte si ještě před odjezdem na dovolenou, kam se budete chodit koupat. V některých průvodcích vám napíšou, i kde je jaká hloubka vody a jak vypadá vstup do moře. Nebo využijte map na googlu.

Doporučuji alespoň dvě místa. Po příjezdu se tam hned zajděte podívat a vyberete si to místo, které bude právě pro vás nejvhodnější. Nebo bude více lákat vaše děti.

Poslední rada na závěr: Plné bříško do vody nepatří.

Co opravdu nedělat svým dětem

Při mém plážovém pozorování jsem viděla spoustu skvělých nápadů, které rodiče pro své děti vymysleli, nádherné stavby z písku, které tatínci byli schopni stavět i hodiny.

Bohužel jsem zahlédla také takové situace, které dle mého názoru vedou ke ztrátě důvěry dítěte v rodiče. A možná i k trvalému strachu. Pozor na ně.

Neutíkejte před svým dítětem do hlubší vody v domnění, že poběží za vámi. Dítě zůstane stát s pláčem na kraji, a stejně do té hlubší vody nepůjde.

Když dáte svému dítěti jakoukoli plaveckou pomůcku a vezmete jej vody, která je pro ně hlubší, vždy dbejte na to, ať máte hlavu ve stejné výšce jako vaše dítě. Lépe se vcítíte do jeho pocitů, a když vlna „spláchne“ přes hlavu vaše dítě, spláchne i vás. A tak alespoň máte představu, jak se cítí.

Viděla jsem maminky, které si zavěsily své asi dvouleté děti do žížalek a vozily je po hladině, přitom si pohodově povídaly. Maminky měly vodu po kolena, jejich děti se několikrát napily. Jednomu se dokonce přelila vlna přes hlavičku, a maminka si toho ani nevšimla.

Další můj závěr z mého pozorování, patří „bazénovým“ dětem. Pochopila jsem, že chlapeček umí plavat v bazénu, a jeho mamince vadilo, že nejde dál do moře.

Tak kluka vzala, odtáhla ho řvoucího asi padesát metrů od pláže do vody a pak mu uplavala. S tím, že má plavat za ní. Kluk to zvládl, celou cestu děsivě křičel, a když doplaval, nebyl k utišení. Měla jsem chuť jeho maminku posadit na loď a odvézt daleko od břehu a nechat ji tam.

Poslední drobnůstka, na kterou bychom ale měli pamatovat, ať už s dětmi děláme cokoli: Pokud vaše dítě pláče, nebo se bojí, ať je to sebemenší maličkost, která je možná i vtipná, nikdy se svému dítěti nesmějte!

Ono cítí své strachy a vidí situace z úplně jiného úhlu pohledu než my, dospělí. I když je to někdy k vzteku, pojďme se raději zamyslet a se svými dětmi si o jejich obavách popovídat, až bude vhodná příležitost.

My jsme tady od toho, abychom je chránili a učili, jsou to jen a jen naše děti a nikdo už nikdy v životě je nebude milovat tak jako právě my, jejich rodiče. Dejme jim proto co nejvíce lásky a porozumění.

Přeji vám krásné léto, plné báječných zážitků.

 

Už 18 let žiju u vody, voda mě provází téměř na každém kroku. Specializuji se na výuku plavání od batolátek po seniory. Jsem autorkou eBooku Ve vodě jsem jako doma. Díky zkušenostem dokáži přistupovat ke svým zákazníkům s úctou a respektem. Zároveň však předávám radost a pohodu z plavání. U mě se prostě naučí plavat každý. Má práce je mou vášní, mí klienti jsou má rodina. Můj příběh si přečtěte tady >>.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.