Čůráte do bazénu?

Ne? To je dobře. Ale věděli jste, že některé věci jsou stejně nechutné, jako kdybyste se do vody vyčůrali?

Lidé do bazénu chodí často neumytí, nebo tam smrkají, čůrají a podobně. Je to dost nechutné. Mně osobně třeba hodně vadí namalované a navoněné ženy.

Mimo letních prázdnin jsem v bazéně téměř každý den, o dovolené každý den a v létě, miluju koupaliště.

Proč?

Protože za tu svou bazénovou praxi jsem se naučila ještě něco jiného, než tady běžně píšu.

Do bazénů často chodí neumytí lidé. Oni se myjí potom, protože bůhvíkdo se v té vodě koupal. A o čůrání se taktně mlčí. Nechci říct, že čůrají všichni, ale někdo to asi dělat musí :).

V létě chodí plavat lidé namazaní různými opalovacími krémy. Ženy se před vstupem do vody neodlíčí, některé mají i nalakované vlasy.

Pamatuji dobu, kdy jsem byla dítě. Tehdy vás plavčík, pokud jste přišli k bazénu neosprchovaní , vyhodil a ještě vám vynadal. Pokud jste neměli gumičku do vlasů, tak to bylo už opravdu hustý. Ty doby jsou dávno pryč.

Plavčík si pomyslí svoje a neřekne nikomu nic. Nemůže. Dnes jsou všichni lidé tak ostří a nevybíraví, že mu to nestojí za tu námahu. A podle mě je to škoda.

Třeba v Americe se lidé koupou v oblečení, myslím tím trička, bermudy, šaty a podobně.
Přijde to všem normální. Také tam mají mnohem vyšší dávkování chlornanu do bazénů, což v tak vysokých dávkách je zdraví škodlivé.

Nedávno ve spojených státech kvalifikovali jako nemoc z povolání u plavčíka astma. Myslím, že k tomu spějeme mílovými kroky.

Tak jak to tedy je?

Nejen maximální, ale i minimální koncentrace chlóru v bazénové vodě je v ČR povinná.

To bylo pár technických informací, pro vaše pochopení.

Jak tedy poznáte, že bazén, kam chcete jít plavat, je v pořádku?

Nezaručí vám to nikdo. Použijte zdravý rozum a dívejte se kam chodíte. Jak to tam vypadá.

A i kdybyste měli možnost nahlédnout do testů bazénu, asi nebudete rozumět hodnotám uvedeným ve zprávě z hygieny či zdravotního ústavu.

Pro běžného návštěvníka bazénu by mělo platit

Ihned odcházím, když uvidím:

Všechny tyto projevy jsou důležité a svědčí o špatné, nevyhovující, zanedbané údržbě bazénu. Takový bazén je nebezpečný.

Já osobně také nikdy nedovoluji svým dětem hrát si s cizími hračkami, které se volně válejí okolo bazénu.

Jak můžu vědět, kdy je naposledy někdo vyčistil nebo dezinfikoval? V teplém prostředí bazénu se množí bakterie velice rychle.

Slaná voda

Platí vše, co jsem napsala v předchozích odstavcích o kvalitě vody.

Hygiena také kontroluje stejné parametry jako u sladké vody.
V případě vyšší návštěvnosti a nekvalitní údržby se projevují také stejné vady.

Reakcí dezinfekce s potem neosprchovaných lidí a dalšími do vody vnášenými nečistotami, třeba právě čůráním, slinami, zbytky krémů, make-upem a podobně, vznikají sloučeniny chloraminy.

Je to pořád ještě chlór, ale na rozdíl od čistého chlóru je jeho dezinfekční schopnost velmi malá, nebo žádná.

Kvalitní technologie a kvalifikovaný personál ho však umí z vody odstranit.

Mimochodem, žádný provozovatel bazénu nemá zájem dávkovat více a více chlóru do vody. Je to dosti drahé.

Návštěvníci mohou kvalitě vody velmi pomoci, pokud se před vstupem do bazénu řádně, nejlépe s použitím mýdla, osprchují.

Čistí lidé nejenom nekazí vodu, ale také šetří bazénu peníze.

V mé knize Hrajeme si na plavání věnuji celou jednu kapitolu, právě výběru bazénu. Abyste věděli kam se svými dětmi chodit a kam ne. Třeba téma hotelových bazénů, je velmi zajímavé a myslím pro mnoho rodičů poučné.